Dva Divoši

Historie 1994-1995

Na následujících stránkách se dočtete o počátcích klubu Dvou Divochů, souvislostech vzniku, navazujících přátelství a podstatných událostech z celého období existence klubu. Jestřábův výčet je poměrně obsáhlý, rozdělený do jednotlivých článků zhruba po dvou letech. V plánu je vytvořit ještě velice stručný článek o historii, který pojme jen nejdůležitější události v klubu od jeho počátků až do současnosti. Ale to až bude čas a najde se nějaký ochotný muž, který stručný a výstižný článek zpracuje.

1994
Se Sdružením jedou Divoši do Prahy na vyhodnocení literární a kreslířské soutěže Kde jsou vaše Stínadla (mají tu také své želízko v ohni - nadšence do pátraček Aldu), spojené s testíkem foglarovských znalostí a rozhovory s významnými osobnostmi klubovního, foglarovského a vontského hnutí žlutých kvítků apod. (Galén, Hadži, Iva, Alpín, Best, Řešetlák...). Večer pokračuje napínavými hrami v uličkách Starého města pražského (souboj ulic Zlaté a Řetězové, o vlajky, při němž se pořádají se honičky s využitím tajemných průchodů do jiných ulic, objevuje se i Široko... (Kde je těm průchodům dnes konec? Všechny domy jsou dne kvůli nedůvěře v lidi pečlivě zavřeny!)
Bylo to spojeno s návštěvou Národního muzea (při jiné pozdější návštěvě objevíme i Langweilův model v muzeu Hlavního města Prahy, kde je ztvárněno úžasné zaniklé židovské město Josefov, jak vypadalo na začátku 19. století, a bylo zcela jistě obrazovou předlohou Foglarových Stínadel, ba i party hochů zde žily trochu podobné Vontům, chránící své ulice před bourání někdy před stoletím).
Divoši vydávají už nějaký čásek xeroxovaný časopis Divoch (hlavní tvůrce kreslíř a písař Milan), ale jsou zde i další pisálkové (Alda s Kryštůfkem tvoří Průzkumníka, zaměřeného na pátračky ve starých domech a uličkách nejen Brna, a Orlík foglarovsko-stínadelsky laděné Gingo).
Pokračují jednodenní klubovní akce Divochů na známá místa. Klub má (stejně jako naše Osmička v 70. letech) akce takřka každou sobotu a ještě navíc několikrát odpoledne v týdnu - pomoc ve sdružení, klubovní schůzka, brigády na klubovnách sdružeňácké i své (loni na Delfínem propůjčeném zahradním altánku, později na Kopečné - v klubovnách, které se jim vždy v sousedství sdružení podaří získat) včetně úklidu přilehlých prostor chodeb, sklepů.
Tak se toho jara rozbíhá dlouhodobka Alvarez ve stopách Cortéze (připravuje nový člen Alda), Divoši se vydávají na Stránskou skálu (pojmenovanou Země skal), stavějí divošský krmelec ve Ztraceném údolí v jundrovské oboře, několikrát pobývají na Buffalo, vyrážejí do Přelouče či do Třebíče - uliček židovského Zámostí i na kostelní věž...
Poprvé a pak skoro každý týden se jim ozývá jakési tajemné Stínadelské bratrstvo, které je vyzývá k různým samostatným i společným pátráním ve starém městě brněnském. Mimoto se uskuteční i průzkum podzemí domu u Ducháčku a vůbec většiny dalších opuštěných domů v bloku Velkého špalíčku, který je tou dobou užasným rejdištěm pro zapálené patrače.
Činnost klubu je docela nabitá, Divoši se vydávají i na tradiční místa předchozích generací, která se stanou i jejich - na Ochoz, Rudické propadání, Tøi smrky, Babák. Později před létem proběhne i další Desetiboj na Buffalu, uskuteční cvičnou plavbu na lodích na prygl, projdou Starou štreku...
Učí se základní zálesácké dovednosti, hrají hry vyčtené, osvědčené, či vymyšlené nové. Prostě a jednoduše, spirála se zase vrací. Nevstoupíš sice dvakrát do stejné řeky, ale voda v ní plyne stále podobná. Prostě nový začátek. Poslední stěhování z altánku do nové klubovny tam dole v uličkách...
Divoši mají první tábor Alvareze v Ďolíku podle foglarovského vzoru. Chystá ho Alda (píše legendy k úkolům), s praktickým provedením vypomáhá patron klubu Jestřáb. Hra se nazývá Alvarez ve stopách Cortéze a Divoši jsou při ní rozděleni do tří dvojic (na rozdíl od foglarovské předlohy jsou všem započteny i vysledky ze školního roku - počty důkazních lístků k jednotlivým hrám).
Pro tábor Bobří stopy musíme kvůli absenci Delfína (který měl minulé dva roky půjčený srub od svého známeho Mojka) najít nové místo, volba padá na poslední tábořiště Osmičky na Pikárci, které se nám podaří domluvit s novými majiteli (kterým byl pozemek vrácen v restituci), kde však ješte dotábořuje Policejní škola (ta původně už o tábořiště neměla dále zájem, ale nakonec nás ještě řadu let bude otravovat souběžným tábořením vedle na sousední louce). A tak na zájemcovském táboře po dvou dnech strávených ještě na Libochůvce (vzpomínkové dny u srubu bez srubu) necháváme na Pikárci jen ze starého tábořiště přivezené tyče na týpka a přesunujem se na náhradní flek do Vosího údolí k Bukovu, pod zříceninu hradu Lísek, nedaleko radioaktivních dolů dolní Rožínky (špatná pitná voda ve studánce).
Hlavní tábor výherců - dohromady stopařů i klubů (v průběhu roku byli však hodnoceni zvlášť) už probíhá na staronovém místě na Pikárci u rybníka Kuchyně. Po hledání utajeného jezera ve slepé mapě Severní Ameriky s oblastí velkých jezer, která byla zaplňována v průběhu roku na základě úspěšnosti v odpovědích na otázky celoroční soutěže z časopisu a klubovních hlasatelů, teď na táboře proběhnou dílčí úkoly a soutěže praktických dovedností a zálesácných znalosti pro získání potřeb na vlastní závěrečnou Cestu k Bobřímu jezeru nejprve po mapě (do které doplňují vybrané dílce dle počtu her toho dne, některé s různými náhodami), a poté při závěrečné skutečné cestě po zprávách po lesních rybnících okolí tábořiště. K cílí však bohužel dojde dojde jen jediná skupina (ostatní zájemci s nápovědou až druhý den na druhý pokus).
Uskuteční se již dostatečně (i počtem účastníků) velká hra Boj o ježka v kleci v lese (základy má ze starého Chyťte psance, dá se hrát i ve městě). Nejprve je třeba chytit Široka a ze zprávy v ježku zjistit místa, kde je třeba nalézt důkazní lístky (v původních verzích podobné hry chycený náčelník dával indicie k první zprávě trasy úkolů). Soutěžní skupiny - Šípáci, Bratstvo, Vontové a Druhostraníci bojují i mezi sebou o životy.
K Bobří stopě se krom řady klubů začínají hlásit i první oddíly.
Hned po prázdninách se rozbíhají dokončovací práce na nové divošské klubovně (do té doby se makalo na sdružeňácké klubovně a na sklepech pro pana domácího, což byla jeho podmínka k získání pronájmu kluboven), zatím se klub schází v místnosti provizorně vybavené s rozbitými stěnami bez výzdoby). Sklepy už jsou hotovy a teprv teď přichází řada na vlastní střechu nad hlavou.
Po prázdninách se uskuteční divošská Býčí skála (zde natočeny starou kamerou - po schodech před klubovnou, Buffalu a táboře Alvareze další záběry Adamovské huti do tzv. "divošského velkofilmu" s Aldou a Milanem o formátu 8 mm, příští rok přibude ještě jeden 16ti milimetrový),
Z dalších akcí, kde se objevují Divoši a jejich přátelé, lidé ze sdružení a jiných klubů, Savella, občas i z party kolem Buffala a Mohykánů, se na podzim uskuteční další různé akce Pohár Savelly, Osmičky, (Zvole?). Na ohni v Ďolíku hrajem Zachráněné město (v některé legendě jde v obměně o indiánskou vesnici či bělošskou pevnost) a Pyramidy, letos jsou zde Mohykáni s Bizony i s některými Divochy. A pak už vítá tři generace podzimně zlátnoucí úzká kolej v Mladějově (i ve vzdálené budoucnosti to bude místo častých nostalgických návratů mladé generace), a do konce roku se stihne ještě Praha a Třebíč s organizovanými hrami na stínadelská témata i samostanými pátračkami v zapomenutých koutech měst, temných uličkách či opuštěných domech. Do řady domů, čekajících někdy desetiletí na opravu či demolici, se dá proniknout i v našem rodném Brně a my toho využíváme plnou měrou (často domy prolezem od půd až třeba i po třetí podzemní patro sklepů - jako byl např. takřka celý Velký Špalíček).
Myslíme si v té době bláhově, že něco k průzkumu bude vždycky. Ve chvíli, kdy píši tyto řádky je vše dokonáno, opraveno či zbořeno a stoleté kouzlo uliček už připomené vzdáleně jen pár přístavků v několika posledních mizejících tajemných dvorcích starého Brna... I města, která si domy uchovala - Český Krumlov, kousky Prahy, Loket, Polička, už dnes zásluhou byznysu, obchodů a reklam ztratila hodně z toho bývalého romantického kouzla starých uliček.
Ke konci roku se uskuteční 17. večer na Buffalu, Tradiční Večer světel (kromě návštěvy tradičních míst - klubovny Bratrstva kočičí pracky a Červené zdi s ježkem v kleci, tentokrát hlavně i s prolezením domu zvaného Kocouřák čili Kocouří hrádek.

Seznamujeme se blíže s naším country a malířským idolem Marko Čermákem, je to perfektní chlapík, ochotně nám kreslí první a rozhodně ne poslední obálku časopisu Bobří stopou - výjev ze Zapletalovy Stezky odvahy z Jizerek (kdy - posunout později?)

1995
Jako první významnější akce se uskuteční již tradiční mapování obory (a později druhá část stopovací a hledací za použití některých kartiček Milanovek jako důkazních lístků některých míst (inspirovány Ulčovkami, o něž už se často hraje i hra Boj, vznikají a budou dlouho vznikat sady kartiček dalších zručných i méně zručných tvůrců, které se ale všechny stanou předmětem sběratelského zájmu a výměn. Krom toho Milan nakreslí pro klub i velmi ceněné a za určité body získávané klubovní nálepky, dále jsou udělovány každoměsíční bodovací listky za první tři místa, kreslí se i pamětní lístečky z akcí (na těch se podílí více členů) atd. Sdružení vytiskne Divochům i jednu barevnou propagační kartičku.
Následuje Videostop v Domě dětí na Dornychu, který přípravuje známý Jura ze Zlaté žíly, obě starší generace působí v roli nápovědců a dost se daří tu mládež zmást.
Uskuteční se dramatická výprava za železná dvířka do Zahrady Uctiváčů ginga v Lužánkách s nečekaným zjevením Široka a honem na něj, končícím soubojem s ním a jeho útěkem, Setkání Sdružení (poněkud nezáživné, okořeněné ovšem bojem o vlajky pod Petrovem).
Divoši vyrážejí na Obřanský hrad s pokusem o dopsaní fantastické legendy starého hrùzného i druhého záhadného nálezu, pak na plavání do bazénu, kde si splní hned nìkolik bodù do své členské zkoušky. Následují olomoucká Stínadla, zahájená pod starobylými hradbami s úkoly po pìkném klidném starém mìstì, konèící po soumraku, jak to u tìchto her bývá.
Poprvé se uskuteční vědomostně pátrácí soutěž Po stopách brněnské historie (obdoba osmičkářského Ryngelcupu, připravuje Jestřáb), sestávající se ze zjišťování odpovědí na otázky z minulosti i osobností města, se získávaním důkazních lístků u vyobrazených památek, z nichž se sestaví jméno významné osobnosti, o níž se má zjistit co nejvíce údajů (akci večer doplní Divochy připravené hry v uličkách - bitvy o vlajky kolem Petrova a hledání postav ze stínadelských příběhů a zodpovězení otázek).
Za zlatem na Klondike se vydáváme do Maštalí na akci klubů, které mají základnu na Posekanci, pro klub připraví Milan větší hru v uličkách na rychlošípovské téma, vedoucí po zprávách, která se stane předchůdcem pozdějších Divošských Stínadel pro veřejnost.
Proběhnou i vandry na tradiční místa s takřka tradičním programem Rudické propadání - Tři smrky - vyvěračka pod Ochozem se stezkou odvahy a mrazením nohou, dále návštěva besedy s Jaroslavem Foglarem v Jihlavě, spojená s průzkumem starých ulic a prohlídkou podzemí (kdysi tajně prozkoumávaného partami kluků - podobným jako jsme byli my), Desetiboj na Buffalu a dvoudenní voda - Svratka z Víru (s bouří při dopravě lodí na Avii před začátkem a lepením odřených lodí na půli cesty u Borače s dojezdem na Buffalo (akce opět multigenerační, stejně jako zájmy, které nás tam vedly). Dotáčí se na různých akcích (schody před klubovnou, výročí tramvají a vlaků, Mokré jámy - druhé objevení Širokka) též další, tentokrát 16 mm divošský velkofilm.
Divošská dlouhodobka Zlatá horečka, kterou už od podzimu skvěle připravuje podle Her Miloše Zapletala vedoucí Divochů Milan, a která začíná v průběhu roku mnoha úkoly a hrami, směřujícími k vybavení účastníků na cestu na Klondike, vyvrcholí táborem v Maštalích dalšími soutěžmi praktických dovedností a hlavně obsazováním klajmů a hledání zlatých valounů na mnoha potocích. Je to jednoznačně jedna z nejlepších akcí tohoto období!
Na bobřostopáckém zájemcáku nás zastihne zdrcující zpráva o úmrtí našeho idolu - spisovatele Jaroslava Foglara, která se za několik hodin ukáže falešnou, ale i v této krátké době jsme prožili těžké chvíle a všichni, ať staří či mladí, tím zamyšlením tak nějak vyspěli...
V těch chvílích jako by se zastavil čas, chodili jsme po tábořišti jako tělo bez duše, přemýšleli o tom co tento člověk dokázal, že na něj budou vzpomínat celé generace, které čerpaly z jeho knih a odkazu jeho mravního poselství celé generace - a doufejme ještě budou čerpat. A že by nebylo špatné, kdyby po nás zbyl alespoň kousek takové stopy, co nám daly foglarovky do života, v srdcích lidí...
Celoroční dlouhodobá soutěž Bobří stopy Po Dakotské řece, která je volným pokračováním zálesákovy cesty k jezerům z loňska, vyvrcholí na dvou táborech se stejným programem (na Pikárci už tábory po každém turnusu nebouráme jako na Libochůvce, a se stavěčkou, zájemcákem (ten bývá většinou jako první, a vždy za účasti některých Divochů), a doplňkovými akcemi se táboření zde protahuje postupem let skoro na celé prázdniny. Na výhercovských táborech (prvním pro stopaře, druhém pro kluby) proběhne nejprve putování dle splněných úkolů po úsecích řeky na mapě, ovšem s napříjemnostmi a často i se zdržem při plnění úkolů náčelníků dakotských vesnic (dle odstupů pak byly stanoveny i časové odstupy startu jednotlivých družin na závěrečnou cestou údolím říčky Loučky od Mitrova přes několik dalších zpráv a zastavení (např. krásný totem) až k cíli cesty - hrobu s křížem zálesáka ve strži nad vodopády potůčku, vtekajícího do Trenckovy rokle. Vítěznou družiny obou turnusů čekaly pěkné ceny, tentokrát vlastnoručně Hurvajzem zhotovené tomahawky.
Na stopařském táboře proběhne malá humorná, ovšem nebývala revoluce proti vedení - vzniknou z ní později dvě čísla bulvárního plátku s názvem To se rozmázne.
Po hlavních táborech ještě následuje poprvé, ale rozhodně ne naposled dotáboření tamtéž několika zájemců v indiánském duchu?
Divoši poprvé navštíví Ameriku v horším počasí (a na Velké jsou filmaři s Pinochiem), ale zato je na Malé větší klid.
Zúčastníme se i velké celoměstské hry se stovkami dalších partiček - akce Stateční (legendou je příběh hochů při dobývání města Švédy před 350 lety), další průzkum Třebíče nás zavede i do věže kostela (tak stoupal kdysi Jan Tleskač). Po průzkumu zařízení Vláďova mlejna se záhy vracíme do téhož města k účastí ve hře Třebíčská Stínadla pořádané zdejšími skauty se základnou hry na kopci na Hrádku (s noclehem na Vláďově chatě).
Fotbálkový pohár Osmičky má už 15. ročník, konají se i uličky Praha (pátračka či hry?).
Na věčnost odchází po Fumasovi další z blízkých kamarádů všech generací Sam, dlouholetý vedoucí mládeže, zpěvák a ochranář, mudrlant, srandista a dobrej chlap, který nikdy neodmítl pomoc druhému (odvezli ho do nemocnice už z tábora rodičů naší osady s dětmi, který proběhl po našem táboře také na Pikárci). Byl členem základní sestavy naší staré osady. Už nikdy nebudeme kompletní! Připomenou si ho Chlapem co tady chybí i Mohykáni na výročáku.
Ke konci roku se nečekaně uskuteční u Divochů natáčení několika záběrů Brněnské soukromé televize, která na objednávku Sdružení točí pokračovaní dokumentu Jestřáb od Bobří řeky, tentokrát pod názvem Návraty Rychlých šípů. Divoši, představitelé generace pokračovatelů dávných čtenářských klubů, kráčejí po dlouhých schodech, v klubovně hrají Boj o ostrovy a Milan vypráví o historii a činnosti klubu, a pak už se stmívá, lampy na Studánce se rozsvěcejí, tajuplné večery začínají i pro dnešní mladé pátrače, inspirované foglarovkami...
Ke konci roku proběhnou ještě Divošská Stínadla - Milanova hra pro přátele klubu, při které zaperlí opět Mantáci ze Žďáru (tentokrát s přimrzlou směrovou šipkou). Večer světel chystá Jestřáb tohoto roku jako tématicky soutěžní se zamyšlením...
V klubu Divochů a společenstvích kolem Bobří stopy se samozřejmě hrají mnohé písničky z předchozích období, některé dávno zapomenuté jsou vzkříšeny po mnoha letech (ty nejčastěji zpívané se objevují ve zpěvnících, zprvu ve dvou Milanových, na začátku dalšícho desetiletí ve zpěvníku Čikiho a dalších námětových, které sestavil s pamětníkem Jestřábem). Z převzaté písniček se hrají nebo v budoucnu budou zpívat Spinkej, Diego, Strom, Tuláckej ráj, Nashville, Trubadůr, Vlak, Hráz, Občanka, Modlitba, Nádraží, Nikam nespěchám, Ovčák, Mohyla, Za sebou, Kroky, Toulavej, Je to víc (Bolavý), Cowboy, Občanka, Brontosaurus, Chlap co tady chybí, Kamarád, Franky dlouhán, Flétna, Šněrujte kluci kanady, Kamarád, Co dál brácho, Samotář, Kolona (Svítá), (Písničky z Balady: Bylo tu není tu - Řekněte mamce), Hurikán, Tulácký ráno, Jenom tak, Johanka, Cid, Návrat, Pět prázdnejch sluncí, Mississippi blues, Stříbrnej, Tereza, Podzimní zpráva, Vláček, Jaro, Wathanay, Vánoce, Island, Cesta na Island, Kdo zná písně lesů, Světýlka I. (Řekněte lidi), Vlak co zmizí za obzor, Velkej vůz, Severní vítr, Bubny, Malý velký muž (Dokud tráva bude růst), Jim Bridger, Světýlka II. (Jen tak dál), Jižní kříž, Cítím (Vlaky do snů dálek, Jarní tóny), Tak šel čas, Poraněný koleno, Blízko Little Big Hornu, My stále putujem, Husita, Rychlé šípy, Touha (Nes mě výš), Nyklák, Šerifská hvězda a Jeden den (baronovky) Mrtvej vlak, Jedlová zátoka, Zrádnej štít, Zimní ráj, Zvláštní znamení touha, Podivnej chlapec, Nezacházej slunce, Tóny co zůstanou v nás, Divoký koně, Ring-o-ding, Proklatej vůz, Z ráje, Hoja hoj, Kačeny, Piškotka, Zvuky ticha, Ostrov jménem mládí, Neopouštěj, Chlap co tady chybí, Staletá krása, Řeka života, Bláznivej Jack, Dál, dál, dál, Ze všech chlapů nejšťastnější chlap, Vlak v O.5, Rychlík 30-50, My pluli dál a dál, Máme svůj svět, Dík pane Foglar...
Z vlastních písniček: ze starší tvorby se občas hraje Ďolík, Bráška, Buffalo Center, Bonchie, Husita (jen vl. melodie), v novém tisíciletí vzniknou i nové parodie, např. Hagen (na Řekněte mamce), Kolejnice (na Strom) Kaprál (na Ovčáka).