Jdi na obsah Jdi na menu
 

Tábor pod převisem

Neděle 2. - sobota 15. července 1995, Toulovcovy Maštale u Proseče; účast Divochů: Jestřáb, Milan, Vláďa, Etien, Orlík, Stegi

"Každý schopný muž se chystá na daleký sever. Vydejte se taky! Stáváme se současníky Jacka Londona. Velká hra začíná!"

... tak těmito slovy se počal v říjnu roku 1994 odvíjet řetěz událostí a příběhů se společným jmenovatelem - celoroční třídílnou hrou na motivy aljašských povídek Jacka Londona - Zlatou horečkou. A když hra celoroční, je samozřejmé, že se závěrečná část bude odbývat na letním táboře! Této nejzajímavější části, honby za zlatem, předcházelo vydělávání peněz na výzbroj, potraviny a cestu, kterou bylo nutno podniknout z mexických přístavů na sever Ameriky a z pobřeží se dostat přes Chilcoot a po Yukonu až nahoru na Aljašku do Dawsonu.

08-kronika-0001.jpgVelkolepý podnik zvaný tábor pro nás začal takřka hned po opuštění škol, v neděli druhého července. To jsme na dva týdny opouštěli Brno a cílem naší cesty byly Toulovcovy Maštale na samém okraji Vysočiny ve východních Čechách. Je to už tak dávno a přece to vidím jako včera, když mám uprostřed pošmourných podzimních dnů vzpomínat na těch kouzelných čtrnáct dní. Kdy první večer, znaveni z dlouhé cesty, jsme se ještě dali do stavby důležitých zařízení jako je latrína, úprava ohniště a našich spacích míst pod převisem. Ano, náš tábor se neskládal z žádných stanů a týpek, naším přístřeškem byl jen převis pod nevysokou skálou! A znovu a znovu vidím ty dny naplněné ranním otužováním v našem "kupadle" na Klondiku o vánočku (opět ten starý zapletalovský zvyk!), rozcvičkami, což byly běhy běhy o kartičky Milanovky, hrami Zlaté horečky a legendami k nim na oznamovateli, vařením, cestami do okolí, a nejen to, vidím dny naplněné vůní borovic, voláním dálek, bublavých potůčků a modří borůvek!

Nakupovat jsme chodili do nevzdálené Proseče a tyto cesty jsme také využívali ke koupání v polozrušeném lomu nedaleko tohoto městečka.

V polovině tábora nás přepadli Bizoni jako Sharp, Cook, Hurvajz a spol. a přišli jsme tak o náš obváček, který jsme však při bitkách ve skalním městě vybojovali nazpět!

placka-tabor-1995.jpgKaždý den tábora se pořádala o dolary nějaká dobrodružná hra, ale to nebyla jediná příležitost, jak získat peníze a vyhrát celoroční hru. Boháčem se mohl prospektor stát zajištěním práva těžby na nějakém claimu, dílci výnosného potoka, to byla šance, o kterou se sváděly den co den občas strhující souboje. Každý z prospektorů znal jen výši svého konta v bance, a tak do poslední chvíle nikdo nevěděl, jak jsou na tom soupeři. Ale nakonec ani nejbohatší claim naleziště objeveného v posledních dnech tábora na Bonanze nepřinesl větší úspěch jeho majiteli Orlíkovi. Nejlépe na tom byli, jak každý správně tušil, Vláďa a Etien. A rozuzlení přinesl až poslední táborový oheň... Nemůžeme ani říct, že někdo prohrál, zvítězil vlastně každý z těch, kdož vytrvali až sem na tábor. Nicméně Orlík získal 3356 dolarů a Stegi, který ještě v Brně v soutěži vedl, 6587 dolarů. A k překvapení všech vyhrál Etien s 9461 dolary, jen těsně před Vláďou o 49 dolarů, pročež je můžeme vzhledem k neuvěřitelně nízkému rozdílu považovat prakticky za rovnocenné.

Tímto ale už byly vlastně táborové dny v Maštalích sečteny. Všichni se rozjeli do svých domovů a kam je vítr odvál a tradiční místo pod převisem opět osiřelo. Za těch čtrnáct dní zde strávených jsme kraj poznali díky táborové hře lépe než kdo jiný před námi. Však lepší místo pro vyvrcholení celoroční Zlaté horečky ani nemohlo být vybráno!

"... muž se vracel dolů na jih. Byl jedním z mála těch, kdož na Zlaté horečce něco vydělali, i když přišel mezi posledními. Jak dlouho musel tehdá střádat pesos na cestu... Většinu nakoupené výbavy, kterou táhl na hřbetě přes Chilcoot, dávno spotřeboval, ztratil nebo zahodil. Ve vaku na zádech nesl kromě pár zlatých valounů na památku také balíky bankovek..."

A tímto také nadobro končí řádky věnované našemu druhému táboru, který si svým prostředím musel podmanit každou romantickou duši. Nezapomenutelné byly dny strávené v Maštalích, kraji skal, potůčků a borůvek...

Autor článku: Milan (psáno pro časopis Divoch, podzim 1995)

 

Vložil: Milan (14.12.2012)

 

Náhledy fotografií ze složky 08 Kronika osmá: Tábor pod převisem 1995

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář