Divošské symboly
Jako každý správný klub, i Dva Divoši si během let vytvořili své klubovní symboly jako znak, pozdrav, pokřik či svůj stejnokroj. Na této stránce si některé z nich představíme.
Znak
Znak 11. KBS Dva Divoši se skládá z několika částí, vycházejících většinou z myšlenek Ernesta Thompsona Setona. Základem je znak lesní moudrosti. Rohy znamenají útok, štít obranu. Je tím symbolicky vyjádřena myšlenka - zdatný a připravený. Slunce, žlutě nebo zlatě zbarvené, nám připomíná radost ze života, radost z naší činnosti. Přestože ve skutečnosti každého večera zapadá za obzor, v naší mysli stále svítí a hřeje. Srnčí kopýtko, rozdělené na dvě části, symbolicky znázorňuje také první část názvu našeho klubu, číslovku dvě. Ostatně, v klubovní symbolice mělo své místo již dlouho předtím, než byl tento znak zvolen. Konečně, kapka vody je připomínkou žíznivé touhy Ernesta Thompsona Setona, úvodního citátu v knize Dva divoši: "Protože jsem poznal muka žíznivé touhy, chtěl bych vyhloubit studnu, z které by i jiní mohli pít." Zároveň je tím vyjádřena i naše touha po nových, neznámých věcech, touha po poznání.
Tento znak byl v 11. KBS Dva Divoši přijat dne 7. května 1994 a jeho autorem je Milan.
V pozdějších letech, zhruba od začátku léta 1997, se objevila ještě druhá verze divošského znaku, kterou můžeme považovat za osvojený znak starší generace Divochů. Zejména při sportovních podnicích jako fotbalovém turnaji O Divoký pohár apod. se užívala varianta se starým fotbalovým míčem uprostřed místo srnčího kopýtka.
Klubovní barvy
Za klubovní barvu byla vždy považována modrá. Je to převažující barva v klubovním znaku, modrý je i šátek jako součást stejnokroje, objevovala se v barevném provedení nápisu. Modrá je dobrá!
Vlajka
Možná to vypadá zvláštně až neuvěřitelně, ale Dva Divoši nikdy neměli svou vlastní vlajku. Místo ní si ze dřeva vyřezali a vymalovali velkou placku, které se pak podle jejího tvaru a známé reklamy na jeden čistící prostředek ze začátku devadesátých let říkalo familiárně "obváček". Na výrobě březové placky se ponejvíce podíleli Milan a Kryštůfek. Nejenže oba dřevěný talířek z březového kmene vyřezali, Milan ji navíc vymaloval klubovním znakem a nápisy, které Kryštůfek následně vypájil.
Divošský obváček měl své čestné místo nad oznamovatelem v klubovně na Kopečné ulici, které opouštěl pouze při cestách na letní tábory. Na prvním z nich dokonce obváček zmizel a zůstal nezvěstný následujícího půl roku. S příběhem podivuhodného zmizení placky aneb Jak to bylo doopravdy se můžete seznámit v povídání o obváčku.
Pozdrav
"... U Ženských domovů přestupuje Unkas na trolejbus. Vždycky na něj z vlečňáku ještě máváme a na prstech ukazujeme 'tři psi byli'. Co je tohle za vymoženost? Jací tři psi? To máte tak. V silvestrovském programu vyprávěl Vlasta Burian vtip o tom, jak se chtěl dostat do jakéhosi hádankářského klubu. Tam mu dali coby přijímací zkoušku rozluštit hádanku, ve které se mluvilo o třech psech. Vyprávěli jsme si ten vtip při jednom z posilvestrovských návratů z klubovny v elektrice a rozchechtaní ukazovali jsme Unkasovi ty tři psy na prstech z elektriky. A od té doby se tímto pozdravem vždycky loučíme."
Ano, tak takto vysvětluje Jaroslav Foglar - Jestřáb vznik starého dvojkařského pozdravu v jedné z jejich mnoha kronik. Zápis tento pak nese datum 6. ledna 1952 - pozdravu je tedy více jak čtyřiačtyřicet let! A jak vlastně vznikl tento pozdrav u nás? Bylo jaro roku 1994, krásné období - vlastně určité zmrtvýchvstání klubu - a to hlavně díky příchodu Aldy Pavelky. Byla to doba, kdy jsme oprašovali a zaváděli u Divochů staré, většinou Foglarovy vymoženosti jako třeba Známkování podniků, Lístky díků, zahájil se Alvarez čili dlouhodobá hra a tak. A nějak spontánně nám přišli na jazyk i "TŘI PSI" a tímto pozdravem jsme se pak zdravili už pravidelně od začátku dubna onoho roku 1994, jak lze vyčíst ze starých kronik. Ovšem tímto vývoj našeho současného pozdravu ještě neskončil. Už koncem jara toho krásného roku přilítlo od Kryš-tůfka "CHIPSY", tedy trochu zkomolená podoba třech pejsánků do bramborových lupínků. Tehdy jsme to brali jenom jako fór, vždyť Kryštůfek byl na podobné zkomoleniny expert, a nová podoba pozdravu se ujala plně až na podzim téhož roku. Prokazatelné je to na Vláďově zápisu schůzky ze dne 12. října 1994. Ale tímto pozdravem - tedy slovní podobou "chipsy" jsme se už zdravili při rozchodu nejméně měsíc předtím. Tak taková je asi historie našeho pozdravu - a za to, že neupadl do zapomnění a nezůstal právě jen historickou zajímavostí, vděčíme všem těm, kteří ho používají u Divochů často a rádi - tak tedy CHIPSY!!
Pokřik
Klubovní pokřik je celý převzatý z Foglarova oddílu. Z nějakého poměrně neznámého důvodu si Divoši oblíbili tento chorál, kde se v pokřikování střídají vedoucí či jiná pověřená osoba a zbytek personálu. V průběhu léta 1994 se pak zřejmě z úst Kryštůfka Robina objevila úsměvná verze pokřiku, kdy bylo "Ripitipitip" nahrazeno de Funesovým "Piti Piti Pas" (čti: pitipitipá). V pozdějších letech byl bojový pokřik užíván družinou Divochů zejména před důležitými fotbalovými souboji na jundrovském hřišti pod Holednou.
Následovat budou:
Stejnokroj
Nášivka
Dres
Číslování podniků
Od založení klubu číslujeme všechny naše bodované podniky. Od dubna roku 1994 dostávaly své pořadové číslo i podniky dobrovolné, pracovní schůzky při vyklízení sklepů na Kopečné ulici a při úpravách klubovny. Číselná řada podniků pak rychle stoupala a není divu, že spousta nepodstatných - ovšem i významnějších akcí klubu zůstala v kronikách nezapsána. Snadno se pak v číslování podniků udála chyba: první hned mezi úvodní a druhou kronikou, kdy poslední prázdninová schůzka byla osmadvacátým podnikem od počátku klubaření a v nové kronice dostala číslo 28 i zahajovačka. Spousta chyb se pak nasekala zejména v patnácté kronice. To bylo zpočátku údobí vysokého počtu členů, kdy se klub rozdělil na dvě sekce, činný a trpný rod, kronika zůstala společná. Střídání ve psaní kroniky a velký počet rozdílných podniků přinesl první větší nepřesnosti, které pak k "dokonalosti" dovršila následná generace mladších členů od podzimu roku 1997 do jara 1998, tam je úplný zmatek v číslech. Domnívám se ovšem, že přesná statistika není zase tak důležitá, jako zážitky a příjemně strávené chvíle našeho dětství či mládí, které nám jednotlivé podniky klubu přinesly.
Divošské symboly: Znak | Klubovní barvy | Obváček | Pozdrav | Pokřik | Stejnokroj | Nášivka | Dres | Číslování podniků
Kam dál: Členové klubu | Divošské symboly | Historie | Kroniky | Klubovny | Tábory Divochů | Tábory Bobří stopy | Zpěvníky | Divošské časopisy | Dlouhodobé hry | Nováčkovská stezka | Fotbalové turnaje | Šprtec | Desetiboj | Závod ducha i těla | O gordický uzel | Boj o ježka v kleci
Autor článku: Milan (19.12.2012)
Náhledy fotografií ze složky Divošské symboly
