Archiv
Nalezené příspěvky
Tábor Bobří stopy 1995
5. 8. 1995
Minulý rok náš zálesák bloudil po lesích na kanadsko-americkém pomezí hledajíc své vysněné Bobří jezero a pro tentokrát se vydal k jižním sousedům - po Dakotské řece. Jak už jsem předeslal v minulém čísle, zúčastnili jsme se této soutěže pořádané Bobří stopou a vedli jsme si v základní teoretické části natolik úspěšně, že jsme mohli opustit rodnou hroudu a vydat se na zálesácký tábor! Ten se konal samozřejmě opět na tábořišti u rybníka Kuchyň v blízkosti obce Pikárec. A nebyl jeden, tábory byly hned tři - pro zájemce, pro výherce z řad stopařů a pro nejúspěšnější kluby. Nám náležel poslední turnus konaný ve dnech 5. - 13. srpna 1995. A těchto několik dní jsme měli strávit v přátelské atmosféře po boku vedení (Sharpa, Jestřába, Hurvajze, Věry a Cooka) a nám známých klubů Hochů lesní moudrosti (tj. Luňáka, Bizona a Vydry), Vyder (Markéty a Lidky) a Dimetrodonu (Myšáka a Střípka). Ovšem nechaly se tu poznat i nové tváře, a to holky ze Zlína z klubu Modré jiskry (Lucka, Soňa). Dívčí kvinteto - družinu Mauritius - doplňovala Irena z Komni z tamějšího klubu s více než podivným názvem Tábor Zelené příšery. Do nízkého počtu patnácti táborníků chybí už jen výčet členů naší družiny Dos Bosque hombre (čti: doš bosky ombre): Stegi, Vláďa, Orlík, Etien a já, Milan.