Dva Divoši

Den se sešel se dnem a my se máme nějak aktivněji účastnit souboje o pohár Savelly. Začínáme tradičně zmatkováním. Zapomněl jsem, kde je sraz a tak přicházím na půl devátou do klubovny, uvědomuji si to později a asi o devíti po zkoušení se dovolat Vláďovi, i po návratu Milana, který mě šel hledat, vyjíždíme. Nejdřív jedem jedním autobusem, potom druhým a stíháme do ďolíku, kde se prý bude hrát. Jsou tu již všichni, Čuta, Kolchoz, Chosé... a po rozdělení na šest družstev hrajem - tento rok hrajem všichni do poslední mrtě každý proti každému. Po sehrání dvou prvních zápasů Jestřáb s Orlíkem kamsi odešel - a přišli až po dvou zápasech, kdy už jsme měli hrát. To se mi teda moc nelíbilo - měli přijít, kdy jsme měli hrát. Básnili o jakémsi srubu. Po odehrání třetího zápasu jdeme i s pokusem nabrat vodu do láhví do onoho srubu my tři: Jestřáb, Milan, Alda. Vynášíme stůl a nesem až do lesa, kde ho schováváme, půjdem tady zpět. No nic - Jestřába nepřemluvíme. Po sehrání dalšího zápasu jdeme pro vodu do "popelárny" k paneláku nahoře. Dívali se po nás trochu divně, ale nabrali jsme.