Dva Divoši

V základní dopisovací části dlouhodobé soutěže "Po Dakotské řece" jsme patřili k nejlepším, takže jsme si, myslím, po zásluze mohli plivnout do dlaní a odjet na tábor s Bobří stopou. V prvních dnech se pak získával za body ze soutěží postup po mapě a předposlední den tábora se pak vyráželo na závěrečnou cestu. A právě v jednom z těch soutěžních dnů se při kterémsi závodu měly získávat různé plodiny dovezené na náš kontinent z Ameriky, země Indiánů. Mohli jsme si je natrhat po jednom kusu na polích, neoplocených pozemcích či volně v lese, ale jak šlo o zahradu, museli jsme se domluvit s majitelem, zda by nám svou ochotou nepomohl k lepšímu umístění v této náročné soutěži. A tak jsme se i my, naše slavná divošská družina "Dos Bosky Hombre," vyrazili do vesnice Pikárec porozhlédnout se po bramboře, kukuřici, dýni, bobech, paprice, fazoli, ananasu, melounu, slunečnici a dalších a dalších plodinách. Mně se nešlo zrovna nejlépe, to víte, byl jsem zkraje tábora trochu nemocný a měl jsem horečku. Ale cestu jsem vytrpěl, a to málem doslova...