Dva Divoši

Již dlouhá léta plánujem zteč a útok na vítězství v tomto turnaji - O pohár Savelly. Letos jsme ale měli namále, kdy se turnaj koná, jsme se dozvěděli teprve dva dny před sobotou z rubriky ČTU v Brněnském Večerníku. Byla dost velká náhoda i to, že jsme měli doma zrovna tohle číslo Večerníku, běžně ho nekupujem. Většina se o turnaji dozvěděla telefonicky den nato a Koudelka dokonce až v sobotu. To už jsme se sešli v sestavě, která mohla bez problémů okupovat poslední příčky tabulky, nikoliv ale pomýšlet na vyšší úspěchy: Orlík, Stegi, Kuba, Jestřáb, byť tu byla i hvězda nejzářivější - já. Musíme posílit, zkonstatovali jsme, ale bylo jasné, že to nebude rozhodně jednoduché.

Vláďa byl totiž na bejsbolu, Etien je nachlazený a nadto i dokonalý nepřítel přátel sportu i sportu samotného a fotbalu zvlášť, jeho brácha jel kamsi pro brambory či co, zkrátka, vypadalo to velice bídně. Když tu se nad Jestřábem rozsvítila pomyslná žárovka tak jako nad Myšpulínem ze Čtyřlístku a vypadlo z něj tot: Řízek!! Vydali jsme se tedy kamsi do neznáma, na ulici, které se říká U řízka, byť v plánu města je jméno Kolískova podle nějakého jiného občana. Čekali jsme všelicos, jakékoliv odpovědi na otázku: Je doma Řízek? Možné odpovědi: a) Ne, dneska máme sekanou... b) Jo, zrovna ho naklepáváme... c) Kdepak, nebyla strouhanka atd. Nakonec se všechno obešlo bez nedorozumění, shledali jsme Řízkovo občanské jméno Marek, ale i s ním to vypadalo bledě, neboť musel skládat uhlí nebo rýt na zahradě nebo provozovat jinou takovou podobnou činnost. Zklamaně tedy prcháme na šalinu a na Lesnou, abychom zachránili účast v turnaji, jelikož čas pokročil.